Dubnový bojkot v Hofu
Uchopení moci národními socialisty v roce 1933
Nacistické převzetí moci znamenalo jmenování Hitlera říšským kancléřem a převzetí veškeré státní moci v následujícím období. V noci z 27. na 28. února 1933 vyhořel říšský sněm, který byl neprávem spojen se všemi komunisty a sloužil jako příležitost k jejich pronásledování. 28. února 1933 vstoupila v platnost „požární vyhláška Říšského sněmu“, která omezila nebo dokonce zneplatnila základní práva. Kromě toho stanovila vyhláška zpřísnění trestních ustanovení, například byl uložen trest smrti za velezradu a žhářství.
Bojkot židovských obchodů, společností a nezávislých pracovníků v dubnu 1933 a uvěznění
Krátce poté, co byl Hitler jmenován kancléřem, začaly nové útoky na židovské podniky a továrny. Do konce března byly židovské obchody, praktiky lékařů a právníků v některých velkých německých městech násilně uzavřeny a několik majitelů bylo okradeno a vyhnáno. Dne 9. března zatkli členové SA desítky východoevropských Židů v berlínském Scheunenviertelu a týrali je ve sklepeních jejich oddělení. Bojkot začal v celé Německé říši 1. dubna 1933. Členové SA, Hitlerjugend a Stahlhelm se postavili před obchody, právnické firmy a lékařské praxe s židovskými majiteli a zabránili vstupu zákazníků, klientů a pacientů. Měli bránit vstupu zákazníků, klientů a pacientů. Propagandistické nápisy jako „Nekupujte od Židů!“ bojkot podpořil. Lidé, kteří se postavili proti bojkotu, byli veřejně očerňováni. V nacistické propagandě byla tato akce reinterpretována jako obrana proti údajnému „židovskému vyhlášení války proti Německu“ a zahraniční „propagandě zvěrstva“ a jako obrana proti takzvanému „mezinárodnímu finančnímu židovstvu“. Pro zdůraznění této propagandy byly některé znaky bojkotu dokonce napsány v angličtině. Denní noviny jako Hofer Anzeiger také podporovaly bojkot propagandou.
Co se dělo v Hofu?
Už několik dní před protestem se v Hofer Anzeiger objevovaly propagandistické novinové články. Výzva k bojkotu, která byla zveřejněna 1. dubna 1933, odůvodňuje toto opatření jako spravedlivou reakci na údajnou „společnou židovskou zvěrstva propagandu v zahraničí“. „Němci“, kteří stále nakupovali u „Židů“, byli obviněni ze zrady a bylo jim vyhrožováno vyloučení ze „společného osudu všech Němců“. Bojkot byl zahájen 31. března 1933 shromážděním NSDAP v Hofu, kde okresní vůdce NSDAP Benno Kuhr pronesl hanlivý a pobuřující propagandistický projev.
Zatýkání v rámci bojkotu:
Také v Hofu bylo v souvislosti s protestem vzato několik židovských mužů do ochranné vazby. Přesný počet není znám. Patřili mezi ně David Blauzwirn, Dr. med. Georg Braun, Max Franken, Salomon Linz, Herbert Frank, Dr. jur. Fritz Kronenberger, Simon a Selma Rappovi a Leopold Weil. I po oficiálním ukončení bojkotu se před každým z obchodů postavili dva muži z SA, kteří tam jen beze slova a nečinně postávali. Aby NSDAP označila židovské obchody, umístila do jejich výloh černé cedule se žlutým kruhem s nápisem „Žid“. Přestože obyvatelé Hofu nadále nakupovali v ži dovských obchodech, v následujícím období tržby prudce klesly. Dubnový bojkot byl prvním organizovaným opatřením v rámci systematické politiky vyloučení židovského německého obyvatelstva z hospodářství a společnosti. V následujících letech se Židé stali obětí systematické arizace svého majetku a byli zbaveni všech práv. Nejpozději od roku 1941 začala systematická a průmyslová politika vyhlazování židovského obyvatelstva.